Realizace HLINĚNÝCH OMÍTEK a TADELAKTU

 

      S rozšiřujícím se zájmem veřejnosti o přírodu a zdravý životní styl se objevují "nové" materiály a technologie tvořící náš domov. Přírodní prvky v našem okolí jsou důležitým faktorem zdravého a spokojeného života. Obklopujme se přírodou, materiály jako kámen, dřevo, vlna, len, sláma, hlína a získávejme z nich energii a užitek. Venku v čisté přírodě se také cítíte lépe, než uprostřed betonové džungle měst. Čili totéž je potřeba vytvořit ve vlastním domě, abychom se dokázali po náročném pracovním dni v příjemném prostředí domova náležitě uvolnit a zregenerovat své životní síly. 

     Konstrukce, které na nás v interiéru převážně nejvíce působí díky jejich velkým plochám, jsou zdi. U klasických vápenných, vápenocementových a v současné době více žádaných sádrových omítek, můžeme vnímat pouze ostré hrany, fádní stěny bez plastičnosti a minimální pozitivní energii, která z nich vychází a obklopuje nás. Jsou to konstrukce bez života ovlivňující během celého dne životní ryrmus jejich obyvatel. Že tomu tak být nemusí se dá předpokladádat. Řešením jsou již zmiňované přírodní materiály. V tomto příapadě se dostáváme k užití hliněných omítek. Nejen příjemný vzhled a zdravý základ hrají do karet těmto přírodním hliněným omítkám, ale také jejich vlastnosti, které nejlépe vyniknou právě v interiéru, jsou výhodami oproti všedním vnitřním omítkám. 

     Hlína, a z ní zhotovené hliněné omítky, ve spojení se dřevem, je ideální kombinací už od pradávna. Tyto dva "živé" materiály neustále pracují, jelikož reagují na vzdušnou vlhkost a tu v interiéru znamenitě regulují. Oproti tomu klasické vnitřní omítky, jakmile vytvrdnou, pro své uživatele již nepracují v takové míře, v jaké by člověk potřeboval. Vznikající vlhkost, která se v místnosti vyskytuje, je okny, rekuperací či vzduchotechnikou vyvětrána , protože ji klasická vápeno-cementová omítka není schopna pojmout. Hliněná omítka díky své difůzní otevřenosti, vlhkost pohltí a v případě potřeby, ji vrátí zpět do místnosti. K tomu dochází hlavně v zimních měsících, jelikož dům vytápíme a vzduch je příliš suchý. Tato regulace vlhkosti v místnosti, spolu se schopností omítky akumulovat teplo, tak působí příznivě i na dřevěné konstrukce, které se svými vlastnostmi přibližují hlíně a hliněným omítkám.

     Také pohlcování pachů, cigaretového kouře a veškeých látek nevhodných pro alergické osoby, je jednou z mnoha výhod hliněných omítek, kterou ocení každý uživatel.

    Další krásnou výhodu oceníme při samotné realizaci hliněných omítek a to je její jednoduchost tvarování, nejlépe při svépomocném omítání. Můžeme vytvořit jakýkoli tvar, který nás zrovna napadne. Zapojme svou tvořivost a kreativitu a hrajme si s hlínou. Vytvářejme výstupky, přechody, zaoblené rohy a kouty, nástěnná a stropní světla nebo prostě jen jakýkoli designový prvek, který pohladí po duši. Berme to jako hru, ne práci a výsledek nás potěší daleko víc, než si dovedeme představit. Na práci s hlínou je totiž krásné to, že ji zvládne dělat kdokoli. Žádné ochranné pomůcky, žádný stres z práce, jen člověk a hlína. Asi jako když Bůh tvořil Adama…

       Barevná hliněná omítka? Nesmysl? Ani v nejmenším. Dostáváme se k další výhodě hlíny a tou je její barevnost. Spousta lidí si myslí, že hlína je pouze hnědá, avšak opak je pravdou. Z velké části se hlína nachází v barvě hnědé a jejich odstínech, které při správném designovém zpracování můžeme použít i v interérech, aniž by došlo ke ztmavení dané místnosti nebo k úbytku světelné pohody. Barvy jako jsou žlutá, oranžová, červená, fialová, modrá, zelená a šedá nejsou hlíně a potažmo hliněným omítkám cizí. Své hlavní místo má samozřejmě bílý jíl, ze kterého se míchají bílé hliněné omítky. Pro barevné kreativce se nachází v zemi i bílý jíl, kterýž se může ješte dál barvit přírodními pigmenty, pokud někoho neuspokojí barevná škála darovaná samotnou matkou přírodou. Můžeme tak s jistotou říci, že barevně jsou tyto hlinněné omítky velmi pestré, nikoli však kýčovité, protože odstíny vytváří příroda sama. 

     Možnost přidání do hlliněných omítek dekorativních prvků v podobě slaměné řezanky, kostřavy dlouhé či krátké, kopretiny, slídy, drcených mušlí, sklelněných peciček či hrubšího písku nebo barevných mramorů nám posouvá náš interiér do desingnových výšin nekonečných možností...

     Přesouváme se k dalšímu kladu hliněných omítek a tou je jejich údržba. Stěny opatřené malbou se špiní a je nutno ji po určitém čase obnovit, což stojí určité peníze a čas a ten je k nezaplacení, protože jej nikdo nemáme nazbyt. Ovšem hliněné omítky ponechané v jejich přírodní podobě, nebo pigmentované, nevyžadují údržbu, protože se nešpiní. Jak je toto možné? Jíl obsažený v hliněných omítkách se jemně, ale opravdu velice jemně-nepatrně sprašuje. To znamená, že když se upocenou, ušmudlanou rukou dotknete hliněné stěny, tak špína, prach a pot z ruky neulpí na hliněné omítce, ale prachové částice jílu se spíše přilepí na lepkavé nečistoty na ruce.

     Poslední výhodou hliněných omítek, která nevyyčerpává rozpočet, při svépomocném omítání také je, že materiál na ně můžeme získat i z vlastního pozemku. Ať už kopeme základy pro dům či zahradní domek nebo jen upravujeme terén zahrady, téměř vždy se z vaší vykopané hlíny dá vytvořit směs na hliněné omítky. Podmínkou je, aby hlína obsahovala jíl, který slouží ve směsi jako pojivo a jako plnivo se přidává písek. Ideální poměry jílu a písku jsou závislé na kvalitě daného jílu.

 

Papež Martin VI.

 

hlinené omietky, hlinená omietka, cena hlinených omietok, hlinené podlahy, rekon

 

 

Proč hliněné omítky do paneláků.

      Dají se nanášet prakticky na jakýkoliv materiál. Můžete je aplikovat na cihly, beton, hliněnou stěnu, na slaměnou stěnu i sádrokarton. Obzvláště vhodné jsou hliněné omítky do paneláků. Domy z betonových panelů mají totiž tenký nátěr přímo na panelech. Při jakémkoliv výkyvu vlhkosti a množství páry pak dochází k tvrdým nárazům přímo na povrch panelů, kde se vlhkost sráží. Naopak hliněná omítka na panelech vlhkost do sebe vstřebá a vrací se zpožděním zpět do interiéru. Díky tomu zde vzniká stále příznivé tepelně vlhkostní mikroklima.

"Panelové stavby hliněné omítky doslova potřebují. Mám velmi kladné reakce od lidí, kteří si hliněnou omítku do paneláku aplikovali. Je to doslova kus přirozeného prostředí v neživém betonu, které se dá navíc zajímavě výtvarně pojednat." říká docentka Žabičková ze Sdružení hliněného stavitelství v Brně.

zdroj: https://bydleni.idnes.cz/domy-z-hliny-se-vraceji-hlinene-omitky-jsou-idealni-i-do-panelaku-pxq-/stavba.aspx?c=A111223_125341_stavba_rez

 

 

Vydáno dne 29. 05. 2006 GRADA Publishing, a.s.


Hlína vznikla mechanickým usazováním minerálních sedimentů různé zrnitosti. Nejjemnější frakce do 0,002 mm (jíl) má v poměru k ostatním zrnitostem největší podíl a spojuje hrubší frakce nahrazuje pojivo. Zrnitost 0,002-0,063 mm je označovaná jako prach a další frakce jsou již záležitostí požadované struktury omítky a místních možností suroviny. Hliněná omítka je vyrobena zjednodušeně řečeno z písku a z "jílu". Písek má funkci plniva, jíl pojiva. Často bývají při "domácí" výrobě hliněné malty používány pro vylepšení pružnosti a zabránění vzniku trhlin rostlinné příměsi, většinou plevy...


Tyto základní a prakticky jediné složky hliněné omítky říkají vlastně vše o výhodách a nevýhodách jejich využití. Používání hlinčných omítek bývá většinou spojováno s obnovou historických staveb a jejich povrchů s využitím původních "ručních" postupů výroby omítek. Toto využití je velice specifické, umožňuje výrobu omítek přímo na místě. Obvykle bývá spojeno s restaurováním památky a tedy rekonstrukcí původních povrchových úprav a jejich co nejvěrnějším doplněním.

Výhody hliněných omítek však vybízejí k jejich většímu využití i pro současné stavby. Současný, byť možná trochu pomalu nastupující trend trvale udržitelného stavebnictví a zdravého bydlení vývoj k siršímu uplatnění přírodních materiálů potvrzuje. V současné době je použití hliněných omítek spíše záležitostí fandů, ale celá řada výhodných vlastností možná přispěje k jejich renesanci. 

Hliněné omítky neobsahují žádné hydraulické pojivo ani žádné škodlivé přísady. Jejich zpracování je velmi jednoduché, možnosti tvarování povrchu prakticky neomezené. Hliněné omítky jsou 100% recyklovatelné. Prostým rozmícháním již zatvrdlé omítky s vodou dostáváme opět omítkovou směs, kterou můžeme použít na další práce. Snad nejdůležitější vlastností hliněných omítek z hlediska vnitřního mikroklimatu a pohody bydlení je jejich schopnost regulace relativní vlhkosti vzduchu v prostoru. Omítka díky své difúzní otevřenosti a schopnosti akumulace odebírá vodní páry ze vzduchu v případě vyššího zvlhčení vzduchu v místnosti a naopak zvlhčuje vzduch příliš suchý. Hliněné omítky jsou schopny výrazně pohlcovat škodlivé látky, například pachy z kuchyně, cigaretový kouř a obecně látky způsobující potíže alergikům. Hliněné omítky konzervují dřevo, neboť udržují jeho stálou přirozenou vlhkost a v neposlední řadě mají schopnost akumulovat teplo.

Zásadní nevýhodou zabraňující širšímu využití hliněných omítek jsou vysoké nároky na surovinu z hlediska průmyslové výroby. Jednoduše řečeno - není snadné dodržet stále stejnou kvalitu přírodní suroviny bez vylepšování speciálními přísadami (tak, jak je to obvyklé u standardních typů omítek s hydraulickým pojivem). Pro úspěšnou průmyslovou výrobu je nutně zajistit dostatečné množství suroviny se stejnou kvalitou, tak aby nebylo nutné použít žádné chemické přísady ani tradiční doplňky (např. seno, sláma, chlupy apod.). Poměr pojiva a plniva musí být pečlivě vyvážen v závislosti na vlastnostech jílu tak, aby nedocházelo ke vzniku trhlin (příliš velké množství jílu), anebo aby nebyly zhoršeny základní vlastnosti omítky (při nedostatku jílu). Samozřejmě je nevýhodou také špatná odolnost vůči povětrnosti. Ale využívání hliněných omítek do exteriéru je záležitostí historických staveb. Pro širší využití nejsou hliněné omítky na fasády vhodné.

Skladba hliněné omítky je obdobná jako u klasické štukované omítky. Funkci podhozu nahrazuje velmi jemná vrstva jílového "bláta" (spíše můžeme mluvit o hliněném nátěru). Nátěr obsahující až 60% pojiv je nutný pro adhezi omítky k podkladu. Jádro se obvykle provádí v tloušťce do 2 cm při zrnitosti do 4 mm. Konečná vrstva má obvykle zrnitoati do 1 mm a tloušťku do 5 mm. Provádění hliněných omítek je velice jednoduché. Umožňuje jak naprosto amatérské využití pro stavebníky, kteří si chtějí interiér "dopracovat" sami, tak i profesionální zpracování včetně strojního omítání. Hlavní zásadou při omítání hliněných omítek je dostatečné provlhčení podkladu. Jak zdivo, tak jednotlivé vrstvy omítky, musí být důkladně provlhčené, jinak nedojde ke spojení jednotlivých vrstev. Na povrchovou úpravu hliněné omítky používáme vápenné barvy, které pouze lehce prornícháme s ještě "živou" poslední vrstvou omítky. Plné plošné použití barvy je sice technicky možné, potlačilo by ale estetický dojem z tohoto materiálu. 


Článek je ukázkou z knihy: Omítky 

Autor: Martin Blaha, vydalo: 
GRADA Publishing, a.s. 
 

 

Odkazy na zajímavé články včetně fotografií

https://dusedomu.blogspot.cz/p/artove-techniky.html

 

Článek převzat z: https://www.nazeleno.cz/stavba/hlinene-omitky-v-praxi-aneb-6-kroku-ke-zdrave-omitce.aspx

Mé připomínky jsou bílý text.

 

Hliněné omítky si získávají stále více příznivců, ale mnoho svépomocných stavebníků si myslí, že jejich aplikace je složitá. Je tomu právě naopak, práce s hliněnými omítkami je příjemná a jde od ruky. Podívejte se na náš návod krok za krokem.

S více vrstvami hliněných omítek můžete snadno vytvořit třeba dekorativní sgrafito. Foto: Michal Doležel

Hliněné omítky jsou určeny pro zdění a omítání hliněných (nepálených) stavebních prvků a všech dalších klasických stavebních materiálů při výstavbě a rekonstrukcích staveb. Nepálené stavební prvky se používají na vnitřní příčkové a akumulační zdivo v kombinaci s klasickým obvodovým zdivem, ale také jako vnitřní zdivo dřevostaveb a pro výstavbu pecí a kamen. Postup si ukážeme na materiálech Cemix, ale je samozřejmě možné využít i hliněné omítkové směsi dalších výrobců.

Místo hrubé omítky můžete využít třeba nakopanou hlínu, kterou smícháte s pískem (poměr nutno vyzkoušet) a slámovou řezankou nebo konopným pazdeřím. Takový postup je tradičnější, levnější a v neposlední řadě také zábavnější. 

1. krok: Míchání směsi

Spojovaný zdicí materiál musí být pevný, bez prachu, zbaven mastnoty a jiných nečistot a nesmí být zmrzlý. Suchá směs se vsype do předepsaného množství vody a důkladně se rozmíchá v bubnové míchačce nebo jiným typem míchače (nejlépe rychloběžným míchadlem) na homogenní hladkou hmotu. Před nanášením směsi je podklad důkladně provlhčit vodou.

Foto: Cemix

2. krok: Promaltování spár a příprava podkladu

Směs se nanáší ve vrstvě cca 12 mm. U nepálených cihel je nutné kromě ložných spár promaltovat také svislé spáry mezi jednotlivými zdicími prvky. S tímto nesouhlasím, ideální je nechat spáry nepromaltované cca 8-10mm pod úroven zdiva, aby se omítka v nich "zakotvila". Spotřeba směsi činí cca 20 kg/m2. Ostatní zdicí materiály (plné cihly, cihelné bloky apod.) musí být vyzděny vhodným typem malty v souladu s technologickým předpisem výrobce pro daný materiál.

Foto: Cemix 

Podklad musí být před omítáním vyschlý, rovnoměrně nasákavý, objemově stálý, zbaven prachu, mastnoty a ostatních nečistot a nesmí být zmrzlý. Zdicí malta musí být dostatečně vyzrálá a zdivo musí být dotvarováno.

Nejdříve je nutné připravit poklad:

  • Zdivo z nepálených cihel – zdivo se pouze důkladně navlhčí
  • Savé zdicí materiály (cihly atd.) – zdivo se navlhčí a na podklad se následně aplikuje Cemix hliněná omítka hrubá jako postřik a nechá se vyschnout. Veškeré savé materiály stačí pořádně navlhčit.
  • Nesavé a smíšené podklady – zde je nutné použít Cemix spojovací můstek CLAY. Před nanášením můstku podklad navlhčíme. Suchá směs se vysype do vody a důkladně rozmíchá. Po pětiminutovém odstání nanášíme rovnoměrně válečkem. Spojovací můstek Clay je na hliněné bázi a tudiž pro nesavé materiály je nedostačující. Zde je potřeba použít vápnený  nbo cementový špric.

3. krok: Provádění jádrové vrstvy

Pro provedení jádrové vrstvy se použije Cemix Hliněná omítka hrubá rozmíchaná do homogenní hladké konzistence. Malta se nanáší na stěnu zednickou lžící v ploše 1–2 m2

Foto: Cemix 

4. krok: Stahování omítky latí

Plocha se následně srovná stahovací latí nebo novodurovým hladítkem, když chceme trošku rustikálnější styl hliněné omítky. Zahlazování se provádí podle potřeby dřevěným nebo nerezovým hladítkem. Minimální doba zrání jádrové omítky je 1 den na 1 mm nanášené vrstvy – k tvrdnutí omítky dochází pouze schnutím a rychlost je ovlivněna teplotními a vlhkostními podmínkami.

Foto: Cemix 

5. krok: Provádění vrchní omítky

Pro povrchovou úpravu hliněné jádrové omítky se používá Cemix Hliněná omítka jemná (433). Podkladní jádrová omítka se důkladně navlhčí. Omítka se nanáší na podklad velkým nerezovým nebo novodurovým hladítkem. Po lehkém zavadnutí se povrch stočí filcovým nebo pěnovým hladítkem  (pozor na vyplavování jemných částic z omítky).

Foto: Cemix 

6. krok: Povrchová úprava

Hliněnou jemnou omítku lze ponechat bez dodatečné povrchové úpravy. V případě požadavku na povrchovou úpravu se tato provádí až po dokonalém vyschnutí jemné omítky s minimální technologickou přestávkou pět dnů, raději až je jemný štuk zcela vyschlý, což se pozná tak, že je v celé ploéše, hlavně v koutech, stejně barevný. Povrchovou úpravu lze provést nátěrem Cemix Silikátový interiérový nátěr v bílé nebo probarvené variantě, což je ale trochu škoda. Přírodní materiál si spíš zaslouží třeba tradičnější vápenný nátěr

Foto: Cemix 

Na co si dát pozor

Pro aplikaci omítky v zimním období musí být vnitřní prostory temperovány na teplotu min. 15 °C (současně je nutné zajistit dokonalé odvětrání vlhkosti). Omítnuté plochy lze po zvlhčení rozprašovačem dodatečně upravovat. 

Informace o materiálech:

V článku jsme použili materiály značky Cemix, na trhu ale najdete celou řadu dalších hliněných omítek s podobnými vlastnostmi. 

Cemix Hliněná omítka hrubá (482) je určena pouze pro vnitřní použití. Lze ji použít v novostavbách a při rekonstrukcích hliněných staveb, ale také na klasické cihelné zdivo. Materiál je rovněž vhodný jako zdicí malta pro hliněné konstrukce.

Cemix Hliněná omítka jemná (433) je vhodná pro úpravu vnitřní hliněné jádrové omítky Cemix. Omítka má po zafilcování jemnou strukturu a přírodně hnědý odstín. Omítku lze použít také pro povrchovou úpravu klasických omítek.

Spojovací můstek CLAY (401) je určený pro úpravu povrchů pod hliněné omítky Cemix. Snižuje a vyrovnává nasákavost podkladu a drsnou strukturou zvyšuje přídržnost hliněných omítek. Snadno se aplikuje válečkem nebo štětcem.

Omítky jsou vyráběny z čistě přírodních materiálů (z kameniva a hlíny) a pomáhají doma utvářet zdravé a antialergenní prostředí.

Jádrová omítka a jemná finální vrstva. Foto: Cemix 

Autor: Jan Pergl, 21.2.2022

 

Články o hliněných omítkách

13.12.2012 10:25

Hliněné omítky v interiéru - přirozená a ekologická klimatizace

  Stále větší oblibu si získávají hliněné omítky. Díky svým vlastnostem mají velmi pozitivní vliv na mikroklima v místnosti, a jsou proto velmi vhodné i do panelových domů či kanceláří. Připravte se však na mírně vyšší cenu a pracnější, ale zábavnou...
06.12.2012 11:41

Zkuste japonské hliněné omítky, aplikaci zvládnete sami

K japonskému tradičnímu stavitelství nedílně patří také hliněné omítky. Podobně jako další tradiční řemesla v tomto regionu i japonské omítkářství v sobě spojuje vysoký podíl ruční práce a absolutní preciznost ve zpracování. Japonské hliněné omítky lze velmi dobře použít...
28.11.2012 11:47

Neznáte? Omítka, která je zároveň malbou!

  Chcete mít něco extra? Originální a útulný domov? Zapomeňte na malování. Tradiční hliněná omítka má mnoho výjimečných vlastností, které jiné omítky nemají!   28.11.2012 8:30 |  poslat e-mailemvytisknout Výhody...
14.06.2012 11:54

Hliněné omítky v moderních interiérech

  14. 06. 2012 Hliněné omítky jsou ekologické, estetické a přispívají ke zdravému prostředí uvnitř budov. Jsou vhodné jak pro současné nízkoenergetické a pasivní stavby, tak i pro běžnou výstavbu, a samozřejmě i pro zlepšení životního prostředí ve starších panelových domech. Hliněné...
14.03.2012 12:30

STAVÍME Z HLÍNY A DŘEVA

  Home | Stavba | Stavíme z hlíny a dřeva Točité schodiště podél akumulační stěny z nepálených cihel v nízkoenergetickém... Co je přirozené, je zdravé. Lidské prostředí se přirozenosti vzdaluje a s tím stoupá i podvědomá touha člověka po návratu k přírodě. V...
07.11.2011 13:41

HLINENÉ OMIETKY - ČASTÉ CHYBY A RADY

  Hlina sa považuje za najstarší a najpoužívanejší stavebný materiál na svete. Na území Slovenska a Česka sa v minulosti používala na stavbu domov, stodôl a plotov. Príchodom nových stavebných materiálov začiatkom 20. storočia, sa začala v stavebníctve využívať...
11.03.2011 13:00

Hlina a hlinené omietky v interiéri

  Hlina a hlinené omietky v interiéri   V poslední době stále více lidí uplatňuje při stavbě svých domů ekologické materiály, ať už z důvodu jiného životního stylu či ekologického cítění. Každý z nich si začíná uvědomovat souvislosti mezi prostředím, ve kterém žije, a vlastním zdravím. Ne...
03.05.2010 12:16

Nepálená hlína: Výhody a nevýhody (ne)tradičního materiálu

  Nepálená hlína bývala v našich podmínkách tradičním stavebním materiálem. Se zvyšujícím se zájmem o ekologické a zdravé bydlení se znovu dostává do popředí zájmu – i když v novém kabátě. Jaké jsou možnosti využití nepálené hlíny jako stavebního materiálu? Jaké jsou...
17.06.2008 16:39

STARÁ DOBRÁ HLÍNA SE VRACÍ JAKO DOPLŇKOVÝ STAVEBNÍ MATERIÁL

  Základním stavebním materiálem hliněných staveb je hlína zpracovaná různými způsoby a technikami. V minulosti se hlína používala především jako doplňkový stavební materiál kombinovaný s mnoha dalšími přírodními materiály. Dnes znovu nachází úžasné uplatnění i v moderních...
25.07.2007 00:00

Stěny levné i drahé

Stěny levné i drahé Autor: Věra Konečná      Většinou platí přímá úměra mezi kvalitou a cenou, s vyššími nároky na estetiku, odolnost a trvanlivost povrchů stěn musíme počítat také s většími výdaji. Takovou rovnici však může pěkně zamotat pohled na stěny z praktického a funkčního...
17.12.2004 11:59

Hliněné omítky – tradice, zdraví i ekologie

    Hlínu jako materiál zná lidstvo od pravěku. Nepoužívalo se jí však jen jako základní suroviny k výrobě keramiky, ale sloužila také ve stavebnictví. Mezopotamští Sumerové budovali z hliněných cihel své úchvatné stavby, s hlínou pracovali i američtí Indiáni, jejichž hliněná puebla...

hliněná omítka, hliněné omítky, marocký štuk, tadelakt, hliněný tadelakt, hliněná...

Vytvořeno službou Webnode