Není to tak dávno, co se pasivní domy považovaly téměř za sci-fi. Přitom už jich po světě stojí tisíce. Není divu - vyrůstají rychle, téměř výhradně suchou cestou, jsou nenáročné na energie a navíc poskytují příjemné bydlení.

Extrémně dobré zateplení, vzduchotěsný obal, speciální zasklení a vzduchotechnika, to jsou hlavní společné znaky dřevostaveb. O finálním realizovaném typu objektu rozhoduje nejen charakter okolní krajiny a zástavby, ale také velikost a styl pozemku. Síla stěn a především nosnost konstrukce domu pak vychází z jeho plánované výšky.

Přitom dřevostavby bez podílu betonových nebo cihlových prvků mohou mít až pět pater. Přes všechny tyto klady zatím u nás dřevostavbám pšenka příliš nekvete, zatímco jinde z celkové produkce rodinných nebo obytných domů jim patří až třicet procent, u nás je to stále jen jedno až dvě procenta. Může za to spíše tradice, mohutná lobby cihlářů a výrobců pórobetonu, nebo nedostatečná osvěta?

Začátek velkého návratu?

Sendvičová dřevostavba vypadá na první pohled úplně stejně, jako zděný dům. Nejen proto, že má všechny obvyklé náležitosti, k nimž patří základová deska, obvodové i vnitřní stěny, výplně stavebních otvorů, střecha, veškeré potřebné rozvody… Srovnatelná je i fasáda. Proč je tedy zatím tak málo populární? Vždyť dřevo se ke stavbě obytných objektů používalo ve střední Evropě – tedy i v našich zemích – od nepaměti. Ovšem v důsledku průmyslové revoluce tento tradiční stavební materiál nahradily nové, moderní technologie a dřevostavby upadly poněkud v zapomnění. Jejich postupný návrat začal před pár lety, jako součást příklonu k tradičním, osvědčeným a levným materiálům.

Trvanlivost po staletí

Dobře realizovaná dřevostavba, a to i bez jakéhokoliv ošetření, dovede vzdorovat přírodním podmínkám minimálně šedesát let. A co teprve s adekvátní údržbou a péčí! Koneckonců dřevo svou dlouhodobou životnost prokázalo dostatečně, vždyť existují dřevostavby, jež přežívají už několik staletí. Nejde jen třeba o dřevěné kostely v Beskydech pocházející z 18.století, více než 200 let jsou i některé chalupy na Valašsku. A pokud jde o hořlavost, dřevo udrží statickou pevnost do okamžiku zhroucení déle než prvky ocelové nebo betonové. Vzhledem k tomu, že vlastnosti dřeva se při požáru výrazněji nemění, déle odolá například hořící strop ze dřeva než z ocelových profilů. Ten se totiž horkem zdeformuje a zřítí se mnohem dříve.

Lepší pověst

Podle statistických údajů dodavatelů dřevostaveb si dřevoswtavb nejčastěji pořizují lékaři, advokáti a zástupci vyšších příjmových tříd. Dřevostavba tedy už není něco, za co by se měl člověk stydět, naopak. Koneckonců, finální vzhled dřevostavby většinou stejně na první pohled neprozradí, z čeho je objekt zhotoven. Na vnější stranu dřevěného skeletu se totiž mohou použít omítky, fasádní desky či obklady, stejně jako u staveb zděných. Pořizovací cena hrubé stavby je určitě nižší než u zděného domu, výsledná investice však může být samozřejmě vyšší, pokud vsadíte na špičkové vybavení interiérů a na celkový komfort. Nezanedbatelnou a vyhledávanou výhodou dřevostaveb jsou jejich nízké nároky na energie jak při stavbě, tak během provozu objektu. Díky příznivým hodnotám tepelného odporu konstrukce lze například za vytápění ušetřit ročně až desetitisíce. Z hlediska spolehlivosti a životnosti je dřevostavba stejně spolehlivá jako „klasický“ zděný dům. K nevýhodám lze počítat nízkou tepelnou akumulaci, s níž si však hravě poradí rychle reagující topné systémy. Od rychlejšího zvýšení vlhkosti vzduchu, například při vaření nebo koupání, zase pomůže ventilace a větrání.

Typy dřevostaveb

Na trhu jsou dva základní typy dřevostaveb: masivní a sendvičové. K masivním patří tradiční konstrukce srubové a roubené z trámů nebo profilů kladených horizontálně na sebe a spárovaných. Určitou nevýhodou tohoto typu je vysoká cena a riziko sesychání a sedání konstrukce. Dřevostavby sendvičové tvoří obvykle panely složené z masivní nosné konstrukce, vyplněné tepelnou a zvukovou izolací, opláštěné dřevem nebo dřevotřískou. Velmi rychle se montují, z čehož plyne jedna z hlavních předností dřevostaveb - úspora času. Do dřevostavby je možné se nastěhovat pár měsíců po zahájení realizace projektu, tedy nejméně o polovinu dříve, než může být hotová konstrukce zděná.