Realizace HLINĚNÝCH OMÍTEK a TADELAKTU

Jsou americké dřevostavby efektivnější než evropské?

28.12.2013 15:31

Většina staveb je v USA ze dřeva

     V USA se větší část staveb realizuje ze dřeva a materiálů na bázi dřeva. Zapomeňme nyní na typické snímky center amerických velkoměst, kde dřevostavby de facto nenajdou v záplavě výškových a jiných budov své uplatnění, ale i na snímky center běžných amerických městeček, kde dřevostavby také nenajdeme. USA, to nejsou zdaleka jen mrakodrapy, beton, ocel, cihly a sklo, ale z 65% právě svět dřevostaveb, které jsou odvrácenou tváří civilizačního megalomanství a pestré panoptické mozaiky stylů. Kdyby skutečně bylo možné rozebrat, převézt a zase složit, třeba na předměstí New Yorku, Karlštejn, zajisté by to Američané udělali.

Přiznávané dřevo

     V USA je běžným zvykem opak dominantní evropské výstavby dřevostaveb – dřevo je jakožto stavební materiál přiznávané, neukrývá se pod tenkou vrstvou stěrkové omítky a fasádních izolací, aby dům vypadal „jako ten zděný.“ A také proč? Dřevo je prostě dřevo a dům ze dřeva-dřevostavba se nemá za co stydět, ani ukrývat. Fasády amerických dřevostaveb jsou nejčastěji obkládané dřevěnými lamelami, ovšem natírané barvami. Dřevěné obložení dřevostave sice bývá nahrazováno i plastem, ovšem ve stejném stylu. Na první pohled tedy dům vypadá jako „obložený barvou natřeným dřevem.

 

     Na severu země se americké dřevostavby podsklepují (technické zázemí je situováno do sklepa), na jihu nikoli. Samozřejmostí je také prostorná garáž či dvougaráž. Americké skeletové dřevostavby jsou na rozdíl od starších domů vybavené výbornou izolací (tepelnou i zvukovou) a jsou komfortní, moderní. Vnitřní (interiérová) teplota nepřesahuje 20 oC, nejčastěji je byt v zimě temperován na 18 oC. 

     Američané preferují praktické využití obytných prostor a domu jako celku. Domy nezvětšují, nepřistavují, ale v případě potřeby a pokud na to dosáhnou, prostě koupí dům větší. Co se týká stavebních úprav, přichází v úvahu pouze modernizace interiéru a pravidelné údržby domu, výměna starých dřevěných oken (za plastová či nová dřevěná), zateplení severní stěny a střechy (nikoli zateplení celé obálky domu), případně zvětšují pouze verandu. Životnost skeletových dřevostaveb je dimenzována na jednu generaci, v praxi však jde až o tři generace. Stejné je to například s našimi panelovými bytovými domy- byly dimenzovány na max. 40 let (běžně 30), mnohé již ale přesluhují druhé desetiletí a dalších mnoho desetiletí ještě přesluhovat budou.

 

Přistěhovalci si vynutili trend rychlé a levné výstavby

     Americký přístup k rychlé výstavbě lehkých skeletových dřevostaveb má kořeny už v dobách, kdy rostl počet přistěhovalců při osidlování kontinentu. Nutnost co nejrychlejší výstavby bytů pro přistěhovalce vyvolala poptávku po jednoduchých a rychlých konstrukcích domů, které zvládne i špatný řemeslník. A jelikož první osadníci netrvali bigotně na tradičním způsobu života, typickém ve svých původních mateřských zemích, snadno přistoupili na rychlé a účelné řešení. Naopak ze svých zemí a před svou minulostí často doslova utíkali. Dřevo se tedy v Americe začalo při stavbách domůze dřeva používat zcela jinak, než tomu bylo v Evropě. 

     Evropa prostě ulpívá na tradičních mechanismech a konstrukcích, pouze je dnes výroba technologicky sofistikovanější a vyžaduje menší řemeslnnou zručnost, jelikož jsou používány stroje. Zatímco v Americe došlo pod tlakem zájemců o rychlé bydlení k eliminaci tradiční výstavby a konstrukčních prvků. Cílem byla především co největší efektivita práce a co nejnižší cena stavebních prací a materiálů.

 

Jeden konstrukční systém pro různou výstavbu

     Veškeré obytné dřevostavby byly proto stavěné jedním konstrukčním systémem (technologií) a byly takzvaně unifikovány. Ale nejen to, stejné stavební konstrukce dřevostaveb se začaly používat i k výstavbě zemědělských či veřejných objektů. Čili může každá budova v jednotlivých částech země vypadat jinak, pod jejím pláštíkem však vždy najdeme dřevěný skelet a lisované dřevotřískové desky. Američané tak dosáhli stavu, že dovedou realizovat výstavbu za doslova směšné ceny. A to se nám v Evropě prostě nedaří, i když i v tomto ohledu jsou zde již firmy, které se touto cestou vydaly. 

     U nás je to většinou naopak, v jedné lokalitě se setkáte s dřevěnými domy stavěnými různými technologiemi a z různých stavebních materiálů. Ano, také často vypadá každý jinak, mnohdy ale každý stejně (typická snaha, aby montovaná dřevostava vypadala zvenčí jako tradičně zděný dům). A to se právě odráží v ceně. Bez ohledu na současnou ekonomickou recesi, neustále připomínanou médii a politiky, je mladá americká rodina schopna bydlet téměř okamžitě, což je v Evropě většinou jen iluzí. Nejprve práce a poté zadlužení až do konce života, přitom nemá tento trend žádnou logiku.

 

Co jsou lehké dřevěné skelety (LDS)

     Lehké dřevěné skelety jsou v USA označovány jako Platform-Frame. Základem této lehké stavební konstrukce je tyčový nosný skelet (kostra domu), který je ztužen deskovým nosným skeletem (ten stabilizuje tyčovou kostru). Tyčová skeletová kostra přenáší vertikální (svislé) zatížení, konstrukční desky, kterými je skelet opláštěn, přenášejí horizontální (vodorovná) zatížení (účinky větru a jiných sil). Výstavba dřevostaveb konstrukčním systémem lehkých skeletů je rychlá a velkou část stavebního materiálu lze prefabrikovat již ve výrobní hale (stupeň prefabrikace je volen podle konkrétní stavby, její složitosti a dispozic). Výstavba dřevostaveb probíhá suchou cestou, dům tedy nemusí vysychat a stavět lze praktiky po celý rok, bez technologických přestávek.

 

Čím se liší těžké dřevěné skelety

     Ihned po srubech jde o jeden z nejstarších způsobů výstavby dřevostaveb. Konstrukci tvoří svislé sloupy, vodorovné nosníky a výztuže rozmisťované v pravidelném rastru 2,5 až 6 metrů. Stropy jsou z nosníků či vedlejších prefabrikovaných prvků. Těžké dřevěné skeletové stavby přenášejí zatížení přes sloupy (bodově), což je opak skeletů lehkých, u kterých je nosnou celá stěna včetně opláštění. Těžké skeletové dřevostavby se proto zakládají na patky a není tedy nutné betonovat základovou desku. Konstrukční spoje tvoří zapuštěné ocelové kování (není vidět) či tesařské spoje, ale ty jsou již jen výjimkou. Těžké skeletové dřevostavby umožňují větší rozpětí při velice malém počtu vnitřních sloupů. Půdorysné dispozice domů jsou proto velice variabilní. Konstrukce navíc umožňuje velké prosklené plochy. Pro těžké dřevěné skelety jsou typické modulové rozměry 1,20 x 1,20 m; 1,25 x 1,25 m; 3,60 x 3,60 m a 4,80 x 4,80 m.

 

zdroj: http://www.ceskestavby.cz/clanky/jsou-americke-drevostavby-efektivnejsi-nez-evropske-20790.html

hliněná omítka, hliněné omítky, marocký štuk, tadelakt, hliněný tadelakt, hliněná...

Vytvořeno službou Webnode