Realizace HLINĚNÝCH OMÍTEK a TADELAKTU

návod svépomocného omítání hlínou

 

   Pro šikovné české ručičky (a že jich není málo), je určen tento manuál svépomocného omítání hliněných omítek. Pracovní postupy omítání hliněnými materiály, se zase tak moc neliší od klasického omítání vápenocementovými materiály. Jednotlivé postupy aplikace hliněných omítek, jsou odvislé od podkladu, na který budeme omítat. 

 

hlinené omietky, hlinená omietka, cena hlinených omietok, hlinené podlahy, rekon

 

Základní model skladby je:

1. jílový přilnavostní nátěr do 1mm nebo hliněný špric do 3 mm

2. hrubá hliněná omítka (15-25 mm, nejlépe se slaměnou řezankou), která se nechá úplně vyschnout (3-4 týdny)

3. poslední se aplikuje jemná hliněná omítka.

V některých případech můžete ukončit omítání i hrubou hliněnou omítkou, kterou je ovšem potřeba lépe povrchově upravit (zatáhnout), než při klasickém hrubování, ale tímto se dostáváme k tématu o designovém zpracování hliněných omítek…

   

    Technika svépomocného ručního omítání pro neznalé aneb malé připomenutí: 

        Varianta 1. - jílový přilnavostní nátěr (rozmočený čistý jíl) rozředíme tak, aby když do něj vložíme čistou rukojeť zednické lžíce, musí na ni po vytažení ulpět tato hnědá hmota. 

Ovšem nesmí být zase moc hustá. Nátěr nanášíme štětkou nebo válečkem.

Hrubou hliněnou omítku nahazujeme zednickou lžící na ješte ne zcela zaschlý přilnavostní nátěr, do připravených dřevených omítníků, pokud chceme hliněné omítky rovné. 

Někdo může dávat přednost nerovným - plasickým hliněným omítkám (v památkovém duchu - chalupáři). V  tomto případě hrubujeme bez stahovacích omítníků a zarovnáváme pouze zednickým hoblem o velikosti požadované výsledné plasticitě. Jak již bylo zmíněno, jemné hliněné štuky čekají až na úplné vyschnutí hrubé omítky. Tu před samotným nanášením jemné omítky navlhčíme vodou a zednickým novodurovým hoblem natahujeme jemnou hliněnou omítku v tloušťce do 3mm, dle použitého druhu jemného hliněného štuku. Následně v časovém odstupu zpracujeme do požadovaného designového povrchu (filcováním, hlazením…). Intenzita navlhčení hrubé omítky je odvislá od použité jemné hliněné omítky, resp. její doby zpracování. Ale tím se dostáváme ke složitějšímu zpracování jemných dekorativních hliněných omítek a jejich designu.

Kolem oken na jejich rámy doporučuji použít ukončovací okenní profil (APU lišty). Bohužel vyrábí se z plastu převážně v bílé barvě. V Bauhausu jsem je objevil i v barvě hnědé. Tyto APU lišty eliminují otřesy okna čímž nechoází k prasklinkám mezi rámem okna a hliněnou omítkou. Zároveň při omítání chrání okno a jeho rám před poškozením i ušpiněním.

 

        Varianta 2. - místo jílového nátěru někdo používá hliněný špric. 

Jíl smícháme s pískem 1:2-3 a naředíme vodou tak, aby se nám dobře pracovalo, a na stěně, či stropu, po špricování něco zbylo. Můžeme si k tomurto účelu koupit ruční omítačku "čerta", nebo nahazovat ručně zednickou lžící či fankou (tou umí pouze frajeři). Zde upozorňuji, že většina svépomocných stavebníků při tomto procesu bude trochu více znečištěna, než je obvyklé, a taktéž prostor kolem nich… Špric, narozdíl od jílového nátěru, necháme zcela zaschnout a až poté pokračujeme hrubou hliněnou omítkou…

 

     Jaké že to máme podklady a jak se tedy omítají?

1. Nepálená cihla: Hrubá hliněná omítka s výstuhou + jemná hliněná omítka

Příčky z nepálených hliněných cihel je nuto vyzdít se spárami silnými 8mm a taktéž hlubokými. 

Tohoto docílíme, když při zdění na okraje spodního šáru položíme železné kulatiny o průměru 8mm, mezi ně nalijeme zdící maltu a přes tyto dráty ji zarovnáme . Po odstranění těchto pomocníků máme souvislou vrstvu zdící malty, která nekončí zároveň s hranou cihel. Tato spára slouží u nepálených zděných příček k lepšímu ukotvení hrubé hliněné omítky. Dalším doporučením při omítání nepálených cihel je vložení zpevňovací armatury (juta nebo sklovláknitá siťovina - perllinka) jako ukončení hrubé hliněné omítky. 

Jednoduše ihned po vyhrubování (dokud je omítka živá) natáhnout jutu či perlinku obdobně, jako při tapetování a celou plochu stěny uhladit (zaštosovat) zednickým hladítkem (nejlépe novodurákem). 

A poslední informace, v tomto případě není nutno dávat před hrubou omítkou přilnavostní jílový nátěr, pouze stěnu z nepálených cihel navlhčit vodou, nejlépe rozprašovačem.

 

 

2. Keramický pálený střep (porotherm): Jílový nátěr (hliněný nebo cemenntový špric) + hrubá hliněná omítka + jemný hliněný štuk. 

 Posledním trendem zdění broušených střepů je zdění na lepidlo či PUR pěnu beze spár. V tomto případě se doporučuje klasický cementový špric min. 50% pokrytí.

 

3. Plynosilikátové tvárnice (ytong): Jílový nátěr (špric) + hrubá hliněná omítka + jemný hliněný štuk

U tohoto materiálu je zažité před omítáním nepotáhnout stavebním lepidlem s perlinkou. Použíjte hladítko se zuby, na stěně budou rýhy vodorovně. Někdo to dělá a jiný ne. Pokud jsou stěny z Ytongu postavené min. 3 měsíce, tak výrobce garantuje vyzrátí tvárnic a jejich rozměrovou stálost, čímž se může omítat přímo na stěny. Max. lze použít prelinku do hrubé hliněné omítky.

 

 

4. Vápenopískové cihly, litý beton nebo betonové tvárnice: Cementový špric + hrubá hliněná omítka + jemná hliněná omítka

Na tyto materiály vzhledem k jejich hladkosti je vhodnější použít cementový špric, který necháme zatvrdnout a můžeme omítat. Jílový přilnavostní nátěr můžeme i nemusíme použít, ale nic jím nepokazíme.

 

5. Sádrokarton:  Sstavební lepidlo s perlinkou + jílový nátěr + jemná hliněná omítka

Výrobce SDK nedoporučuje omítání hrubou hliněnou omítkou z obav dlouhodobého působení vlhkosti. Při pomalém vysychání silné vrstvy omítky může nastat rozmočení a narušení soudržnosti SDK. Proto se SDK omítají pouze tenkou vrstvou jemného hliněného štuku. Z praxe všichni víme, že SDK ve spojích občas praskají, proto je nutné plochy před vlastním omítáním zpevnit obyčejným stavebním lepidlem s perlinkou a zahladit rovným zednickým hladítkem. Na  takto připraveném podkladě je potřeba počítat s delší dobou schnutí jemné hliněné omítky.

 

6. OSB, dřevo, ekopanel a vše na bázi dřeva: Štukatérský rákos + jílový nátěr na stěny (špric na stropy) + hrubá hliněná omítka s řezankou + perlinka + jemná hliněná omítka

V tomto případě se jedná o nejdražší skladbu hliněného omítání, jaká může být. U štukatérského rákosu, který slouží jako nosný prvek pro hliněnou omítku, je důležité, aby nosný drát rákosových stébel byl min. pozinkovaný, nejlépe nerezový. Totéž platí i pro vázací drát, kterým budeme rákosovou rohož ke stěně napínat. 

Tloušťka tohoto napínacího drátu by měla být min. 0,8 mm, raději 1 mm (na strop a šikminy). Rákos přichytáváme sponkami minimálně 18 mm dlouhými ve vzdálenosti maximálně 20 cm a to způsobem, že drát připevníme na koncích tak, aby neprokluzoval pod sponkami. Dále sponkujeme od středu postupně ke konci, čímž se drát napíná a rákos není zvlněný. Přesahy rohoží jsou 10 cm a vede přes ně vždy jeden napínací drát. Pokud je to jen trochu možné, snažíme se, aby stébla rákosu byla vodorovně. Na slaměné ekopanely je nutno použít místo skobiček vruty, nejlépe s rovnou spodní hranou hlavy (čočkovitá, válcovitá).

A následuje jíl, hrubá hliněná omítka…

     U hliněných omítek je doporučováno zaoblení rohů případně i koutů. Zaoblené rohy jsou praktické proti uražení, kouty jsou spíše estetické. V obou případech podpoříte principy FENG-SHUI. 

    

Případná výmalba hliněných omítek (by měla být považována za trestný čin) se provádí vápnem, kaseinovými, hliněnými nebo silikátovými barvani, které povrch omítky tolik neuzavřou, ale zpevní a ochrání. Bohužel nátěr může u někoho vyvolat pocit obyčejné omítky opatřené nátěrem. Skutečnost, že pod nátěrem je schovaná příroda, která pracuje pro Vaše blaho, víte pouze Vy a i Vám se po čase může stát při pohledu na natřenou stěnu, že prostě pozapomenete, jaký poklad jste pod nátěr schovali...

 

hlinené omietky, hlinená omietka, cena hlinených omietok, hlinené podlahy, rekon

 

     Vedle  úspory za vlastní práci při svépomocném omítání můžeme u hliněných omítek (jako jediných) taktéž ušetřit peníze, pakliže si hliněnou omítku namícháme z místního jílu. Ten v převážné většině nalezneme na každém stavebním pozemku. Při kopání základů nebo inženýrských sítí se nám nabízí, jako vedlejší produkt zmiňované činnosti, jílový materiál na hliněné omítky. Natěžený jíl, pokud možno v co nejmenších hroudách, necháme předem rozmočit v mělké (do 50cm) udělané ,,vaně,, vyložené nepropustnou silnou fólií. 

Zalitý jíl vodou po změknutí rozmícháme, nejlépe ručním míchadlem, do jogurtové konzistence bez hrudek. Tím je materiál připaven k namíchání hrubé hliněné omítky, nebo přilnavostního jílového nátěru, který je potřeba ještě poředit. 

     Každá omítka se skládá z pojiva a plniva  obsažených v ní v určitých poměrech. V našem případě jíl je pojivo a přidaný písek, s případnou slaměnou řezankou, představuje plnivo. Hliněná omítka, resp. jíl v ní obsažený, při vysychání zmenšuje svůj objem a podle množství jílu se tvoří v omítce praskliny. Jak zjistit spávný poměr pojiva a plniva? Vymícháním a zhotovením několika vzorků o různých poměrech jednotlivých materiálů v hliněné omítce obsažených.

     Vymícháme vzorky v objemovém množství jíl:písek 1:1, 1:2, 1:3 a 1:4. Toto  rozmezí by mělo v převážné většině stačit. Písek použijeme do velikosti max 4 mm, ideální frakce 0,5 - 4 mm, ale ten v betonárkách či pískovnách asi nebude. Běžně k dostání je 0-4 mm, bohužel pokud písek není praný, tak bude obsahovat i jemné jílové a prachové částice, které zrovna nepotřebujeme. Podle potřeby přidáme vodu a  zednickou lžící omítneme plochu cca 50x50cm od každého materiálu. Srovnáme hoblem, aby tloušťka hliněné hrubé omítky byla 15-20 mm. Necháme vyschnout a ideální vzorek by měl být ten, jehož praskliny, na které když zatlačíme, se neulomí a neodpadnou.

 Toto je jedno z vodítek, jak přiměřeně namíchat směs na hliněné omítky hrubé. Osobně bych ale souběžně doporučil udělal z daných vzorků test smrštitelnosti, která by neměla být více jak 2%. 

     Smrštitelnost hliněné omítky zjistíme následovně. Každý vzorek roztáhneme v tloušťce cca 15 mm do lívance na igelit, který ořízneme na cca 6x25 cm.  Tento igelit umožní hliněné omítce při vysychání klouzat po povrchu, čímž nedojde k popraskání vzorku. Ve vzdálenosti 200 mm, nejlépe přesně, zhotovíme značky nožem, nebo zapichneme špičatá krátká párátka anebo obojí. Tyto značky nám slouží ke kontrole, až vzorek vyschne. Při měření suchého vzorku by jste neměli naměřit méně než 196 mm. Tuto zkoušku na smrštění hrubé hliněné omítky je potřeba udělat hlavně tehdy, pokud víme, že chceme použít jemnou hliněnou omítku dekorativní - barevnou, neboť ta někdy vyžaduje důkladnější provlhčení podkladu - hrubé hliněné omítky. Když bude toto smršení větší, tak se vám objeví praskliny i v jemné omítce, protože pod ní bude trochu pracovat i navhlčená hrubá hliněná omítka.

     Slaměnou řezanku, její poměrové zastoupení, je potřeba taktéž vyvzorovat, nejlépe až s omítkou, která se v pokusech jeví nejlépe. S přidáním řezanky do hmoty můžete přidat i na jílu, nebo ubrat na písku. Zkoušky budou stejné, jak je uvedeno výše. Řezanku ideálně připravíme za pomocí travní sekačky, kterou jezdíme po slámě tak dlouho, až jste spokojeni s její délkou. Je doporučovaná délka do 5cm. Při delších vláknech se projeví horší zpracovatelnost hmoty. Taktéž větší množství řezanky v omítce ovlivňuje její zpracování při omítání.

     I jemnou omítku lze vytvořit z místních zdrojů za použití jemnějších písků. Ovšem pakliže neplánujete tyto omítky opatřit nátěrem, tak jemnou hliněnou omítku míchanou svépomocí nedoporučuji. Důvod je prostý. Nejste schopni bez velkých znalostí vymíchat materiál, který by byl dostatečně tvrdý a soudržný. Proto všem doporučuji jemnou hliněnou omítku zakoupit u výrobce, hlavně ty barevné - dekorativní. Více na www.picas.cz

 

Ať Vám jde práce od ruky a dílo se vydaří…

...jo a ještě si nezapomeˇnte zkotrolovat, zda máte stavbu připravenou pro omítání hlínou. A to zde.

 

papež Martin VI.

 

hlinené omietky, hlinená omietka, cena hlinených omietok, hlinené podlahy, rekon

 

 

hliněná omítka, hliněné omítky, marocký štuk, tadelakt, hliněný tadelakt, hliněná...

Vytvořeno službou Webnode